TJ Sokol Svinov A (Ženy)

Domácí zápas s domácím "soupeřem", co více si přát? Snad jen, aby někdo vytáhl šampaňské a začaly jsme slavit. Šáňo vytáhla Maruška (krásné narozeniny) a mohlo se jít na to. Tedy i na hru, nejen na to šáňo.

Začátek zápasu se nám moc nevyšel, hned v úvodu se nám zranila Marci. To na úvod vskutku nepotěší.  Ale na druhou stranu to náš tým semklo a těsnou koncovku prvního setu jsme zvládly lépe. Ve druhém setu jsme si vybudovaly solidní náskok,  který jsme udržely. Za to třetí set patřil zcela zaslouženě holkám z béčka. Připoměly jsme si, že tie breaky,  narozdíl od minulé sezóny nehrajeme a je nutné čtvrtý set za kazdou cenu vyhrát. Což se nám povedlo a tři bludišťáci jsou naši.

První set začal velice neobvykle a to s velkou výhodou na naší straně, protože soupeř musel začít hrát zápas s pěti hráčkami. Ta šestá se zdržela a než dorazila z "daleké" Poruby, stihly jsme vyhrát bezbolestně první set. Odpovídá tomu i počet bodů, který soupeř získal. Druhý a třetí set už družstvo za sítí nasadilo své obvyklé tempo se svou šestou posilou. Bylo vláčné, pomalé, nicméně i tak se jim podařilo nám vzít 14 bodů a postupně se rozehrávaly tak, že v třetím setu nám jich vzaly 20. Jejich pětka měla výborný servis, který nás chvílemi vyvedl z rovnováhy, ale naštěstí jsme se dokázaly vždy vytrhnout ze spárů "draka" a podání mu včas vzít.
V prvním setu nastoupila na blok Marťa, kterou vystřídala ve druhém setu Lucka a obě kvalitně obhájily svou pozici bez velké námahy nejen blokem, útokem, ale také zálivkami. Lucka je tam šikovně házela, aniž by musela složitě přemýšlet, vždy našla to správné místo, na které padly na ornou půdu.
Marci se odvážila odehrát dva sety i se svým zlobivým kolenem, výskok by jí mohl ublížit a tak šikovně umísťovala míč do zadních rohů prsty nebo smečí nebo šikovně lapila soupeře do pasti lstivými údery a podařilo se ji nasázet pár pěkných bodů. Musím poděkovat Adélce, která mě vždy příjemně překvapí svou přítomností, i když nemůže hrát vzhledem k bolavému rameni. Přišla jako podpora nejen při zápisu, ale také při rozehrávání, aby doplnila chybějícího sudého hráče a "rozcvička" tak měla smysl.
Musím ocenit naše šikovné nahrávačky, protože bez nich by si nezahrála ani jedna z nás. Já dostala pár šikovných nahrávek a tak se mi na smeči zalíbilo. Jedna parádní náhra padla i ve chvíli, kdy jsem zrovna smečovala ze středu a tak jsem si měla šanci připomenout, jaké to je na bloku ,-). 

První zápas jarní sezóny ....musím nás všechny pochválit, další jen třísetový a cca jen hodinový zápas se soupeřkami, které byly v tabulce nad námi. I přes nějaké menší zádrhely, jakože se soupeřky do nás úplně netrefily nebo že jsme to hodily do toho štrikovaného nebo mimo akvárko atd., se hrálo v uvolněné a dobré náladě a to se pak odráželo i v samotné hře. A asi pomohla i taktika slepiček a jak trefně poznamenala Zuzka C. po druhém setu, stáhly jsme je jak králíčky :-). Nechyběli ani naši známí sázkaři, kterým jsme asi moc radosti neudělaly :-))

Holky, děkuji za hru, bylo to super. Těším se na příště!

Konečně rozumný soupeř - Áčko nastoupilo v optimálním počtu 8mi hráček, věkový průměr srovnatelný (dobře, trochu nižší, než ten náš) - jde vidět, že jsou ze Svinova. To by mohlo mít parametry kvalitního derby! My jsme to však raději ještě pojistily hromadnou aplikací rtěnky. Očekávaly jsme tak, že naše výkony budou stejně zářivé, jako naše rty!

První dva sety tuto hypotézu potvrzovaly. Šlo nám hlavně podání a krásně jsme taky využívaly volného středového prostoru na hřišti „modrých“ sviní. Mírné zaváhání přišlo ve třetím setu, kdy se naše rtěnka evidentně rozmazala natolik, že již neplnila funkci spolehlivého oslňovače soupeřek. Áčko se tak chytlo šance a i za cenu nepříjemného zranění Marcelky se jim podařilo vyhrát. Ve čtvrtém setu jsme však opět začaly využívat tajných zbraní. Ajka smečovala ze všeho, co jí přišlo pod ruku (ikdyž byla nahrávačka), Marci se toho taky nebála. A když Helča vytáhla závěrečné prsty přímo do zadního rožku, byla naše výhra na světě! Červené svině (dle dresů i rtů) tak odjížděly spokojené, ty modré snad brzo vyléčí zranění, popř. do příště pořídí alespoň lesk na rty :).

Poslední venkovní zápas této sezóny jsme odehrály proti Sokolu Stará Bělá B, který je nováčkem v naší soutěži. Už úvod mě dostal, kdy jsem na hřišti soupeřek poznala své dvě bývalé svěřenkyně z minivolejbalu a dorazila mě Janča Opic, která mi na to sdělila, že už jsem stará, ale nevypadám. Díky Jani, máš to u mě.

Zápas se do stavu 2:0 a 17:7 pro nás odvíjel opravdu pohodově. Tempo bylo klidné, my příliš sebevědomé a v té chvíli druhá strana udeřila. Ano, již milý čtenáři tušíš, kam mířím, fakt jsme ten set prohrály a to 24:26, přiznejme si, že zcela zaslouženě. Účko, na druhé straně, nás svým podáním rozebralo na prvočinitele.

Před čtvrtým setem jsme si jasně řekly, že žádný tiebreak nebude, bereme jen a pouze 3 bludišťáky a fičíme dom. A jak jsme řekly, tak jsme i udělaly. Na kurt nastoupil tým z prvních dvou setů a po menší přetahované ve střední části hry jsme zabraly, soupeřky zmátly nečekaným střídaním a vyhrály.

První venkovní zápas této sezóny jsme odehrály proti Sokolu Poruba, který po rozpadu A, tedy zkušených, má pouze jeden tým, a to dravé mládí. V počtu sedmi jsme s úžasem sledovaly čtrnáct hráček na druhé straně, plus hráčky v „civilu“, které se už nevešly do zápisu a přišly fandit.

Zápas se odehrál v poklidném tempu, kdy největším vzrušením bylo střídaní na druhé straně palubovky. Trenér Poruby nám předvedl, že umí střídat a nebojí se toho. Tato skutečnost vynikla zvlášť v setu druhém, kdy kompletní šestka byla vyměněna tam a zpět, takže jsme si připadaly jak na Staromáku v pravé poledne a nové označení Poruby: Staromák, je definitivní.  My jsme oproti poslednímu vzájemnému zápasu změnily strategii a hrály vše na libero. Snažily jsme se hrát pestře, tvrdé smeče střídali ještě tvrdší zálivky. Zkoušely se také nové kombinace, třeba hrát trojku, když se zadní smečař teprve vracel na postavení. Popř. zvednout balón tak, aby spoluhráčka dokázala ocenit slova: „Máš to?“, pouze smíchem ze země. Ale ani tyto námi uměle vytvořené překážky nemohly zabránit zisku tří bludišťáků, které si zaslouženě odvážíme se Staromáku.