TJ Sokol Svinov B (Ženy)

Konečně rozumný soupeř - Áčko nastoupilo v optimálním počtu 8mi hráček, věkový průměr srovnatelný (dobře, trochu nižší, než ten náš) - jde vidět, že jsou ze Svinova. To by mohlo mít parametry kvalitního derby! My jsme to však raději ještě pojistily hromadnou aplikací rtěnky. Očekávaly jsme tak, že naše výkony budou stejně zářivé, jako naše rty!

První dva sety tuto hypotézu potvrzovaly. Šlo nám hlavně podání a krásně jsme taky využívaly volného středového prostoru na hřišti „modrých“ sviní. Mírné zaváhání přišlo ve třetím setu, kdy se naše rtěnka evidentně rozmazala natolik, že již neplnila funkci spolehlivého oslňovače soupeřek. Áčko se tak chytlo šance a i za cenu nepříjemného zranění Marcelky se jim podařilo vyhrát. Ve čtvrtém setu jsme však opět začaly využívat tajných zbraní. Ajka smečovala ze všeho, co jí přišlo pod ruku (ikdyž byla nahrávačka), Marci se toho taky nebála. A když Helča vytáhla závěrečné prsty přímo do zadního rožku, byla naše výhra na světě! Červené svině (dle dresů i rtů) tak odjížděly spokojené, ty modré snad brzo vyléčí zranění, popř. do příště pořídí alespoň lesk na rty :).

Sestava se tentokrát rodila za pochodu. Nejprve odpadla nemocná Maruška, pak bacil skočil ještě na Verču. Účast tedy přislíbila Ola, přehodnocení svého programu nabídla Helča a také Marťa, která druhý den odjížděla na dovču. Ještě byla v ohrožení Marcelka, která se hlásila jako poloviční hráč z důvodu zraněného kotníku. Helence se nakonec nepodařilo zajistit hlídání pro nemocného syna, ale u nás již tradičních 6 statečných mohlo vyrazit do boje. Zdárně jsme se sešly v Nové Bělé a nastoupily do zápasu s pokynem Marti „hlavně rychle, ať jsme brzy doma“. Naštěstí Vratimov nekladl velký odpor, naše „poloviční hráčka“ předvedla nadlimitní výkon, takže brzy jsme odcházely do šatny s vítězstvím v kapse. Nerozhodil nás ani déšť, který nás čekal při odjezdu.

Soupeřky zvolily krycí taktiku, neboť do letošní sezóny vstoupily pod jiným názvem. Očekávaly jsme tak nové posily ze zahraničí, inovativní taktiky nebo dokonce novou halu (tu jsme si moc přály!). Ale ne, jako vždy jsme se sešly na Jízdárně… Jako zázrakem se nám všem podařilo nalézt vstup do haly (ikdyž některé z nás měly značné problémy). Tma byla naštěstí jen venku, atak jsme za obstojných světelných podmínek šly na věc. První, již tradiční, část rozcvičky (prosecco) proběhla úspěšně - zúčastnily se všechny hráčky . Krásně rozehř(r)áté jsme tak nastoupily do prvního setu. Tento typ rozcviček nám sedí, proto šla hra celkem hladce. Zádrhel přišel až ve vyrovnaném druhém setu. V koncovce jsme jej pustily, ale to hlavně proto, abychom zápas protáhly a tím měly dostatek času vystřízlivět, než budeme zase řídit. Plán se naštěstí zdařil a třetí a čtvrtý set už byl opět úspěšně připsán na naší stranu. Výsledek vypadá až nespravedlivě jednoznačně, neboť hra byla fakt vyrovnaná – „Univerzita“ měla např. skvělé pole! Takže jsme si skvěle zahrály a byl to moc hezký volejbal, i přesto, že soupeřky nové zahraniční posily nepředstavily. Prostě takové to domácké ostravsko-univerzitní pinkání!